Pupečníková krev

Rozhovor s MUDr. Ivanem Falesem

MUDr. Ivan Fales patří k jednomu ze zakladatelů Banky pupečníkové krve ČR a průkopníkům odběrů pupečníkové krve v České republice vůbec.

Pane doktore, přesto, že v mnoha ohledech je to opakování, můžete shrnout význam pupečníkové krve?

Pupečníková (placentární) krev pochází z placenty a pupeční šňůry, která spojuje plod s matkou. Podle nových výzkumů je tato krev z pupečníku bohatá na kmenové buňky (podobně jako kostní dřeň), které mohou být použity na transplantaci krvetvorné tkáně. Kmenové buňky jsou zárodky pro vytvoření nové, zdravé krve. Mohou se proměnit na všechny druhy krvinek - červené, bílé a krevní destičky. Bílé krvinky bojují proti infekci, červené přenášejí kyslík a krevní destičky odpovídají za srážlivost krve.

Musí maminky, které chtějí provést odběr pupečníkové krve, ať již pro uschování pro potřebu vlastního dítěte nebo k darování podstoupit nějaká vyšetření?

Žena, která se rozhodla pro odběr pupečníkové krve, musí podstoupit zcela běžná vyšetření, která potvrdí, že je zdravá ona i miminko v bříšku. Vyplní (nejlépe s lékařem v těhotenské poradně) formulář, který se týká prodělaných onemocnění a dalších případných rizikových faktorů, informovaný souhlas..

Jak probíhá odběr pupečníkové krve?

Krev se odebírá z pupečníku ihned po porodu dítěte a před porodem placenty. Zákrok se provádí pomocí speciálního vaku na odběr krve. Pupečník je zaškrcen a přestřihnut, krev je odebírána z pupeční šňůry sterilní jehlou odběrového vaku. Odběr je rychlý a zcela nebolestivý pro matku i dítě. Odebírá se všechna krev, která v pupečníku a v placentě zbyla, množství se pohybuje okolo 70 mililitrů.


Kdy odběr pupečníkové krve není možné provést?

Existují i případy, kdy pupečníkovou krev odebrat nelze. Například při infekčně zkalené plodové vodě a dalších komplikacích, které se v průběhu samotného porodu mohou objevit. A samozřejmě při některých onemocněních…….


Jaké je v současné době využití pupečníkové krve?

V ideálním případě, pokud to charakter onemocnění umožní, což zdaleka není pravidlem, lze kmenové buňky z pupečníkové krve použít na autologní transplantaci, což znamená, že dárcem si je pacient sám sobě. Dárcem ovšem může být i osoba příbuzná nebo nepříbuzná. Záleží pak na množství shodných znaků mezi pacientem a dárcem.
V současné době se pupečníková krev používá při léčbě zhoubných onemocnění (např. leukémie), vrozených poruch imunity apod.

Jaký výzkum využití pupečníkové krve aktuálně probíhá? Jsou již nějaké první výsledky? Velmi často se hovoří o možném využití v kardiologii nebo neurologii.


Řada rodičů řeší dilema, zda pupečníkovou krev darovat nebo ji uchovat pro své dítě, jaký je Váš názor na tuto problematiku?


Patříte k zakladatelům Banky pupečníkové krve ČR, jaké je její postavení ve světě, mezi ostatními  bankami?

Ve světě také můžeme v některých zemích vidět tzv. smíšené banky, tedy takové, které provádějí odběry jak pro vlastní potřebu dítěte, tak i darované pro léčbu cizího příjemce. V čem spatřujete výhody a nevýhody takového modelu?